Jak vzniká plak a proč ho musíte odstranit

Víte, že ten nepříjemný pocit na zubech ráno po probuzení není jen "špatný dech"? Je to zubní plak, který se přes noc nahromadil a začal pracovat proti vašemu úsměvu. Většina lidí si myslí, že plak je něco viditelného, jako špína. Ve skutečnosti je to neviditelná biofilmová vrstva bakterií, která se tvoří každou minutu, i když zrovna nejíte. Pokud ji pravidelně neodstraňujete, mění se v tvrdý zubní kámen, který už kartáčkem nesundáte. A právě tam začínají problémy s krvácením dásní a kazem.

Co vlastně plak je?

Zubní plak (neboli dentální plak) je měkká, lepkavá vrstva mikroorganismů, které se přichytávají k povrchu zubů. Není to jen zbytk jídla. Jde o komplexní ekosystém. Představte si to jako malý město, kde bakterie staví domy (biofilm), komunikují mezi sebou a shromažďují zásoby. Když sníte jablko nebo pizzu, bakterie dostanou palivo. Za pár hodin se začnou množit a produkovat kyseliny. Tyto kyseliny jsou tím, co ve skutečnosti ničí sklovinu zubů. Bakterie samy o sobě zuby nerozruší, ale jejich metabolický odpad ano.

Tento proces začíná okamžitě po vyčištění zubů. Během několika minut se na povrchu zubu vytvoří takzvaný pelikul - tenká bílkovinná vrstva ze slin. Na tuto vrstvu se pak snadno lepí první bakterie. Nejsou to náhodné návštěvníci. Jsou to specifické druhy, jako Streptococcus mutans, které mají speciální háčky, aby se udržely na zubu i při pití vody nebo mluvení.

Proč se plak tvoří rychleji u některých lidí?

Nemusíte mít špatnou hygienu, abyste měli hodně plaku. Genetika hraje roli. Složení vaší sliny určuje, jak rychle se bakterie usadí. Lidé s méně agresivní slinou mohou mít tendenci k rychlejšímu hromadění plaku než ti, kteří mají slinu bohatší na minerály, které pomáhají remineralizaci.

• Složina stravy: Časté pojídání sladkostí nebo lepivých potravin (sušenky, karamelky) dává bakteriám neustálý přísun cukru. Každé cukrové "palivo" spustí novou kyselinovou vlnu.
• Dýchání ústy: Pokud dýcháte ústy (např. kvůli alergii nebo chrápání), sliny vysychají. Sliny jsou přirozený čistič ústní dutiny. Bez nich se plak tvoří mnohem rychleji a pevněji.
• Stres a imunita: Chronický stres oslabuje imunitní systém dásní. Tělo pak hůře brání kolonizaci plaku, což vede k rychlejšímu zánětu.

Rozdíl mezi plaky a zubním kamenem

Zde dělá chybu mnoho lidí. Plak je měkký a dá se odstranit doma. Zubní kámen je tvrdý a potřebujete stomatologa. Jak se z jednoho stane druhé? Pokud plak nezlikvidujete do 48-72 hodin, začne mineralizovat. Minerály ze sliny (vápník a fosfáty) se usazují v biofilmu a vytvrzují ho. Tento proces připomíná betonování. Měkká hmota se stane skalou.

Jak poznat, že máte příliš mnoho plaku?

Plak je průhledný, takže ho často nevidíte. Ale vaše tělo vám dá signály. Nejčasnější varování je krvácení dásní při čištění zubů nebo používání mezizubních kartáčků. To znamená, že dásně jsou zanícené (gingivitida). Dásně reagují na toxiny uvolňované bakteriemi v plaku otokem a zarudnutím.

Dalším příznakem je trvalý zápach z úst (halitóza). Pokud si čistíte zuby, ale dech se zhorší během pár hodin, pravděpodobně máte nánosy plaku na zadních zubech nebo pod dásňovým lemem, které jste minule nedostali. Zkuste tento test: Po vyčištění zubů projedete jazykem po povrchu zubů u dásní. Pokud cítíte hrubost nebo "chlupatost", stále tam máte plak. Hladký povrch znamená, že jste úspěšní.

Krok za krokem: Efektivní odstranění plaku

Samotné kartáčování nestačí. Kartáček se dostane jen na asi 60 % povrchu zubu. Zbytek je schovaný mezi zuby, kde se plak tvoří nejagresivněji. Zde je osvědčený postup, který doporučuji pacientům v Brně:

1. Používejte elektrický kartáček: Statisticky odstraňuje více plaku než manuální, zejména pokud máte problém s technkou čištění. Volte režim pro citlivé dásně, pokud krvácejí.
2. Nitujte před kartáčováním: Ano, správně. Nitkování uvolní plak z mezizubních prostor. Když pak použijete pastu, fluoridy se dostanou i tam, kde byl předtím blokovaný plak. Je to účinnější než opačné pořadí.
3. Mezizubní kartáčky: Pokud máte větší mezery nebo recesi dásní, nit nestačí. Používejte mezizubní kartáčky velikosti, která lehce zapadá do mezery. Nesmí tlačit, musí klouzat.
4. Čištění jazyka: Velké množství bakterií žije na hřbetu jazyka. Škrabka na jazyk je levná a efektivní pomůcka, která sníží celkové bakteriální zatížení v ústech.

Mýty o plaku, kterým věříte

Mýtus 1: "Mám bílé zuby, takže nemám plak." Pravda: Barva zubu souvisí s barvou dentinu pod sklovinou, ne s množstvím plaku. Můžete mít zářivě bílé zuby a přitom silný zánět dásní způsobený plaky pod dásňovým lemem.

Mýtus 2: "Jablko mi zuby vyčistí." Pravda: Kousání jablka mechanicky odstraňuje část měkkých nánosů, ale nevyčistí mezizubní prostory ani nezlikviduje bakterie produkující kyseliny. Jablko navíc obsahuje fruktózu, kterou bakterie milují. Je lepší jablko sníst a pak si vypláchnout ústa vodou.

Mýtus 3: "Plak zmizí sám, když přestanu jíst." Pravda: Bakterie přežívají i bez jídla. Mohou využívat glykoproteiny ze sliny jako zdroj energie. Proto je důležité čistit zuby i když nejíte, například ráno a večer.

Kdy navštívit stomatologa kvůli plaku?

I když se staráte sebe lépe, jednou ročně byste měli zajít na preventivní prohlídku. Stomatolog dokáže odstranit subgingivální plak (plak pod dásní), ke kterému se kartáček ani nit nedostane. Pokud se objeví zubní kámen, je nutné provést profesionální čištění (scaling). Toto čištění neznamená, že máte špatnou hygienu. Je to běžná údržba, stejně jako servis auta.

Při návštěvě si nechte poradit s výběrem pomůcek. Co funguje jednomu člověku, nemusí fungovat druhému. Někomu stačí nit, jiný potřebuje irigátor (vodní sprchu). Irigátor je skvělý doplněk, ale nenahrazuje mechanické tření kartáčku nebo nitě. Odstraňuje volné zbytky a masíruje dásně, ale silně přilepený biofilm může být odolný vůči proudu vody.